Ani zadarmo kuře nehrabe…

Musím to někde ventilovat, protože nevím, zda-li jsem tak blbý já nebo dělám něco špatně. Jako ajťák dokážu diagnostikovat a opravit všelijaké PC. V rodině je to samozžejmost. Člověk si ale chce přivydělat nějaký ten peníz navíc, tak když někdo ze známých shání PC, vždy nabídnu nápomocnou ruku, že udělám nabídku součástek z nějakého netového obchodu a pokud souhlasí, objednají si to domů a já jen přijedu na kafe, smontuju a za 2-3 hoďky je PC postavený se vším všudy. Nevím, zda-li jsem drahý, ale řeknu si pětikilčo za sestavu. On ušetří 2-3 tisíce oproti nákupu v kamenném obchodě a já jsem také spokojen.

Je to asi půl roku, co mi volal spolužák ze základky, kterého jsem neviděl asi 3 roky s tím, že jeho rodiče chtějí pro jeho mladšího bratra herní PC. Řekl jsem si, že melouch by bodl a tak jsem neváhal  a PC objednal, postavil, nainstaloval, předvedl a všichni byli spokojení. Já si vydělal nějakých 7OO za postavení a už jsem to dále neřešil.

Na konci listopadu telefon – neznámé číslo. Na druhém konci se oznal pan „S“, otec mého spolužáka s tím, že mu ten strašně drahej krám, který stál mimochodem 13 tisíc včetně legálního systému, nějak nejde a že to mám přijet opravit. Říkám si, no bóže, s tím zase vyvedli. Nu neváhal jsem a PC vyzvedl. Po spuštění PC známá chyba „NTLDR nenalezen“, oprava docela na dlouho, nějak zvlášť se mi to řešit nechtělo, tak jsem se na to vrhnul asi po týdnu. Celý týden mě bombardoval telefonáty a smskami, jako kdy hodlám ten PC opravit a tak dál. Takovýhle prudiče mám nejradši a schválně je nechávám chvíli podusit. Po cca 45 telefonátu jsem na nas*al a pc jsem spustil, opravil a vítězoslavně za ním po telefonické domluvě jel. Zvoním, volám a nikdo doma… ok, trošku mě to vytočilo a jel domů. Druý den to vyšlo, omluva žádná samozřejmě, a byl jsem rozhodnut mu PC předat mezi dveřma, říct si o nějaký ten peníz za snahu a zase letět pryč. Ve dveřích se na mě spustila lavina hrubých slov o tom, jak to dlouho trvá a že nemůžou hrát na PC atd… Podávám mu PC a než jsem stačil cokoli říct, řekl „Tak dík…“ a zabouchl dveře. V tu chvíli jsem stál jak opařený, vřelo to ve mě. V tu chvíli nevíte co dělat, jestli se začít smát nebo brečet. To samosebou přeháním, ale jsou ve vás smíšené pocity. Neřešil jsem to. Nechápu ale lidi,že si myslí, když si koupí PC za „nekřesťanské“ peníze že to mají s plným servisem. Od toho dne jsem přestal dělat servisy pro známé a když už je to nouzovka, řeknu o penězích předem…

Sdílením, nám pomůžeš... Díky
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on VKShare on Yummly

Přidej komentář jako první k "Ani zadarmo kuře nehrabe…"

Zanechte komentář