Fraktura a Dobíjení kreditu

File name :DSCN1461.JPG File size :644.5KB(660003Bytes) Shoot date :2005/10/19 21:20:08 Picture size :2048 x 1536 Resolution :72 x 72 dpi Number of bits :8bit/channel Protection attribute :Off Hide Attribute :Off Camera ID :N/A Model name :E995 Quality mode :NORMAL Metering mode :Multi-pattern Exposure mode :Programmed auto Flash :No Focal length :10.1 mm Shutter speed :1/34.6second Aperture :F2.8 Exposure compensation :0 EV Fixed white balance :Auto Lens :Built-in Flash sync mode :N/A Exposure difference :N/A Flexible program :N/A Sensitivity :Auto Sharpening :Auto Curve mode :N/A Color mode :COLOR Tone compensation :AUTO Latitude(GPS) :N/A Longitude(GPS) :N/A Altitude(GPS) :N/A

To takhle jednou kolega po víkendu otevřel, a vzápětí se rozletěly dveře a k pultu dosupěl pán, bez pozdravu, se slovy : Uhraďte mi frakturu. Kolega na něj koukl, a říká Pane, nemyslíte náhodou fakturu? Pán evidentně nevstal dobrou nohou, protože na kolegu zařval že nemá zapotřebí se hned v pondělí ráno s někým hádat, a jestli mu teda tu frakturu uhradí nebo ne.  Fakturu mu uhradil, ale já být jím, pán by asi měl blíž k té fraktuře 😀

Koncem minulýho týdne přišla starší paní, a položila mi na pult telefon, se slovy že ho chce dobít. To je celkem běžný, tak vezmu telefon do ruky, je vyplej.

J – já P – paní

J: Ten telefon je vyplej, takhle ho nedobiju, můžu ho zapnout?

P: Ano

Telefon, byla to nějaká stará Nokia, sice snažně naskočil, ale než najela hlavní obrazovka zase se vypl – baterka napadrť prázdná.

J: Ten telefon je vybitej, z něj číslo nedostanu. Vy ho neznáte?

P: To máte vědět vy ne?

J: Vaše číslo opravdu neznám, a bez něj to nedobijeme, omlouvám se.

Doteď jsem byla klidná.

P: Ale já ho chci dobít.

J: Ráda bych vám pomohla, ale bez čísla to bohužel nejde.

Už mi začala docházet trpělivost, navíc babka mluvila pěkně nepříjemným tónem.

P: To moje číslo začíná 737

J: To spousta čísel, to mi nepomůže

Babka začala štrachat v kabelce, nakonec vytáhla nějakej notes a chvíli  v něm listovala.

P: Tady to číslo začíná 737

Nadiktovala mi ho.

J: Víte jistě že je to to číslo co chcete dobít?

P: Začíná 737 a je u toho něco napsané

J: To už jste mi říkala, ale víte že je vaše?

Zopakovala mi to číslo, a položila na stůl tři stovky.

J: Takže mám dobít (zopakovala jsem číslo) třemi sty korunami, ano?

P: Ano, potřebuju dobít za tři sta

Dobila jsem číslo, vytiskla účtenku, vzala si peníze a účtenku předala paní

J: Tak za chvíli to tam bude, nashle

B: Nashle

Odešla. Uběhly asi dvě hodiny, a vtrhla do dveří

B: Zapomněla jsem tu tři sta korun, na pultě.

J: Za tři sta korun jste si dobíjela kredit, a ty jste mi dala přesně.

B: Já nic nechtěla dobít, jen jsem je tu zapoměla.

J: Paní, několikrát jsem se ujišťovala jestli to mám dobít, dala jste mi číslo, peníze, já vám účtenku, a to je vše.

B: Já nic nechtěla dobít.

J: Dostala jste účtenku, a dobití na vaši žádost proběhlo.

B: Já jsem nevěděla proč mi dáváte ten papír.

Rozhovor v tomhle duchu akorát  za zvyšující se hlasitosti probíhal několik minut, nakonec paní ječela a u toho dupala nožkou „Já nic dobít nechtěla! Já nic dobít nechtěla!“ Pořád dokola.. Koukla jsem na hodiny a oznámila jí, že mi to může opakovat až do pěti, ale že už jí nic novýho neřeknu. Nakonec se zapojili i dva pánové co celé show přihlíželi, až nakonec ke všeobecné úlevě babka pochopila a odešla.

Masakr no 😀

Sdílením, nám pomůžeš... Díky
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on VKShare on Yummly

Přidej komentář jako první k "Fraktura a Dobíjení kreditu"

Zanechte komentář