Lidi jsou prostě…

čurá… . Plné bazény brzy vystřídají plná kluziště pochybných individuí a mě tak napadlo, že jsem tady delší dobu nenapsal něco pobuřujícího, co si dříve zmiňovaní můžou v teple domova a síly osobnosti za monitorem pročíst. Tímto nechci urazit žádného čtenáře, kdo jest bez viny ať hodí kamenem. V poslední době se to kolem opravdu hemží lidmi, kteří jsou buď od narození vedeni ke královskému nakládání velehoven nebo se tak narodili a nezbývá jim nic jiného, než prudit z podstaty. Pár archetypů asi vypíchnu, jestli se náhodou dostanou k tomuto článku, tak je milerád přivítám osobně ke konzultaci nebo výměně názorů u piva nebo v ringu.

Pan Grafík

No toto je ultimátní případ kokota. Napochoduje si do firmy a začne hulákat na lesy, že nejsme schopni dodržet kvalitu. Nebudu tu popisovat o co šlo, stejně by to nikdo nečetl, nicméně o problému jako takovém se chci zmínit. Zákazník si objednal tisk plakátů v několika velikostních variantách. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázovou akci někdy za měsíc, dovolil jsem si tisknout v trošku horší kvalitě, kterou oko běžného člověka nemá šanci rozpoznat od standardu. Nicméně na tisku se objevilo několik půl milimetrových bílých pásků v jedné části motivu (asi 4x), zbytek plakátu byl bez chyby. Což o to, nikdo nezkoumá plakát po tiskové stránce, nýbrž po obsahové. Nicméně pan Grafík při přebírání zboží nemohl opomenout tuto chybu okomentovat a jal se rozboru. Jelikož on 14 let dělal grafika (od pohledu borec tak 25 let) a rozumí tisku ( :))) ), tak ví která páčka. Z celkového počtu 50ti kusů byla chyba na prvních 4 tiscích (ne tisících, opravdu tiscích), jelikož hlavy nebyly úplně dobře zahřáté. Z nějakého důvodu však chybné plakáty zůstaly nahoře na kopě a on shodou okolností teda viděl ty první 4. Dostal jsem školení, že tohle by se opravdu stávat nemělo. Těma kecama mě už začínal regulérně srát. Nejenže by ho z jeho pohledu měla štvát barevnost, která neodpovídala menším verzím plakátu, která byla tištěna na jiném stroji, ale třeba i chyby v textu do očí bijící. No co už, on je Grafík a rozumí tomu. Tohle pak vyšumělo někam do prázdna, když jsem mu vysvětlil jak se věci mají (to s tou hlavou atd.) a začal se rozhlížet po našem technologickém parku. Ekosolventní tiskárnu nazval „príma inkoustem“ a třeba gelovku považoval skener. Z lidského pohledu mě ho začalo být líto. Jestli si takto vymýšlí a kritizuje všemi směry napříč jeho ubohým životem, tak potěš pánbu. No, ikdyž, potěš nevím, ten z něho asi moc velikou radost mít nebude, když na batůžku měl připlého jeho syna na „velkém téčku“ s textem, že on je jeho život a že ho miluje. Nebo tak něco.

Pan Vychcan

Víte jak poznáte takového pana Vychcana? Naslibuje Vám nemožné, doloží dokladem dříve než něco koupíte a v neposlední řadě bude chtít být na koni. Znám jich mraky, vy určitě taky. Nejvíc takovýchto pochybných prodejců snů pracuje jako produkční nebo promotér. S jedním obzvlášť agresivním jsem se setkal teď. Člověk, který místo reálného jména používá nějakou zhovadilou přezdívkou i na dokladech (zřejmě) neexistující firmy, už musí opravdu vědět, jak se životem a zákazníkama kvalitně vyjebat. Horší je ten fakt, že jsou lidi a firmy, kteří s takovýmito Vychcany spolupracují. Dáme si několik příkladů, jak tyto exoty odhalit a nenechat se nachytat na švestkách.

Rozumí všemu. Člověk, který v životě vystřídal během 30ti let 5 zaměstnání má teoretickou (resp. i praktickou) šanci opravdu rozumět několika profesím. Člověk, který s nástupem internetu zjistil, že těchto 30 let lze vyměnit za 10 minut studováním kradených PDF na googlu je svým způsobem geniální, z jiného pohledu už ne. A to z toho, když se mu do cesty postaví opravdový profesionál z oboru. Kdo 10 let přezouval v pneuservisu gumy určitě nebude vědět, jak vést pekárnu nebo místní diskont. Náš pan Vychcan nejnže ví, kolik mouky a ostatních ingrediencí jde do jedné várky rohlíků, ale zároveň nám odpoví na nepoloženou otázku ohledně úspory financí. Ví koho vyhodit, kdo se v práci zašívá a podobné nesmysly. Tímto postupně přejdu k bodu dva – Egoista. Neexistuje nikdo další. Nebo jinak, existuje. Je on, pak on, někde daleko pak manželka nebo kamarádi a pak zase on. Bude se Vás snažit přesvědčit o jeho kvalitách (vysosaných z internetu). Bude se snažit kecat do všeho, protože jeho nátura nedokáže připustit prohru. On už to někdy dělal, on zná lidi co to umí, on zná lidi, co znají lidi co už něco takového dělali. Když se s takovým člověkem pustíte do debaty tak nikdy nevyhrajete. Přestože vy víte, že máte pravdu, on ví že máte pravdu, tak to skončí bodem pro něj. Občas je jednodušší takovému člověku vyjít vstříc a nechat ho pumpnout do sebe trochu adrenalinu, když zjistí že jste mu ty kidy sežrali. Tady už to hraničí trochu s lhářstvím, ne však z jeho pohledu.

Jak tedy poznáte takového člověka? Rozjíždíte diskotéku. V dnešní době celkem hazard se zdravím svým i ostatních. Nakoupíte zboží, zvelebíte interiér, zajistíte vše potřebné a jediné na co vám nezbývá čas, je propagace. To se obvykle zadává nějaké agentuře, jenže to dnes není levná záležitost. Tak zvolíte jednodušší variantu – pana Vychcana. On zařídí i zmodrání trávy, průlet slonů nad Brnem a zvolení Paroubka prezidentem. A právě s takovým člověkem jsem se dostal do excesu. Naše agentura se snažila za vcelku rozumné peníze zmíněnému majiteli pomoci s propagací v oblasti tisku a venkovní reklamy. Pak přijde pan Vychcan, řekne že je to všechno na hovno, že tomu nerozumíme a že on to dokáže líp. Nejenže firma pana Vychcana neexistuje (justice.cz mlčí), ale hlavně neexistují žádné reference. Ani on nic nedoložil, internet taky toho moc nenamluví a přitom máme tu čest s polobohem přes marketing. Když už jste tedy donuceni s ním spolupracovat, tak zjistíte, že vzhledem k tomu, že na svých (údajně rekonstruovaných) stránkách propaguje výrobu Corporate Identity či loga a logomanuálu, tak návrh plakátu vám zašle v souboru exportovaného z Malování, s chybami a nesmyslnými požadavky.

Tohle je pan Vychcan první kategorie. I když už bych možná i začal namítat, jestli to není spíš podvodník. Kašlat na to, moje peníze to nejsou.

Potřeboval jsem se po delší době trošku duševně „vyblejt“, tak omluvte moji nepatřičnost. Nebo neomlouvejte a děte se bodnout. 🙂

Sdílením, nám pomůžeš... Díky
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on VKShare on Yummly

Přidej komentář jako první k "Lidi jsou prostě…"

Zanechte komentář