Zápisník III. aneb jak mě balila 50ti letá zákaznice

Na záčátek chci říct, že nesoudím zákazníka do té doby než se začne do mě navážet nebo s ním mám „osobnější“ kontakt….

Ve středu došla zákaznice (tak kolem 50ti let, s knírkem, prsa až k pupku), že by měla zájem o kompjůtrovou sestavu. Probrali jsme detaily, instalaci dodaného software a že by si mohla zítra odvést počítač hotový.

Ve čtvrtek dorazila s tím, že není autem tak jestli bychom se mohli domluvit na odvozu k ní domů. Mám to po cestě a navíc mě dala dvě stovky za ochotu… Říkal jsem si ok tak v pohodě a je na kafe 😉

Ještě dorazila odpoledne, aby mi vysvětlila cestu. Říkal jsem ji, že pojedu podle GPS, ale ona mi tu cestu raději vytiskla a detailně popsala. Pak ještě chtěla vysvětlit záruční podmínky a v tu chvíli jsem se zasekl poprvé. Totiž přistoupila ke mě (skoro se vecpala za pult) přiblížila se tak na 20cm a hlasitěji řekla: „…chlape jestli se tam něco rozbije tak mě máte tady a budete to muset nějak řešit“, s úsměvem na tváři….no sorry, ale na to má snad tu záruku…

Až teď mi vše zapadá do sebe co měla v plánu a je mi ještě pořád zle od žaludku….

Když jsem ji ujišťoval, že ji dovezu sestavu osobně tak se mě ptala v kolik ten kompl dovezu a že v práci končí ve čtyři a jestli má teda počkat až do šesti a podobně…ASI ČEKALA ŽE JI BUDU DĚLAT TAXÍKA!!!

To by bylo jeětě docela v pohodě…

Když jsem jí volal, že tak za 15minut dojedu tak měla úplně rozzářenej hlas a vykládala mi jak se na ten počítač strašně těší a bla bla bla…

Dojel jsem s komplem, volám ji, že ho má před barákem tak ať si pro něj dojde dolů. Dojela a takový to „jééé to je skvělý, že už jste tady“. Vysvětlil jsem ji co všechno jsem ji dovezl a ona mi začala vykládat jak je její manžel nemocnej a cosi kdesi. Poprosila mě jestli bych byl tak hodnej a nepomohl ji s tím k výtahu. Jo je to stará ženská tak proč ne. Až jsme byli u výtahu tak začala o tom, že doklad který mi měla vrátit nechala doma, tak jestli si rovnou pro něj nezajdu, když už stojíme u výtahu. V tom jsem se zasekl podruhé. Vymluvil jsem se na to, že blbě parkuju a musím hlídat, kdyby přijeli měšťáci. Tak mě ještě chvíli přemlouvala a pak odjela. Šel jsem ven, zapálil si cígo a čekal. Asi po pěti minutách dojela, dala mi doklad, chytla mě za loket a zase spustila něco o tom, že pokud ten kompl nepojede tak že to budu muset nějak pořešit a zřejmě když to nebude umět zapojit tak, že si zaplatí abych dojel to zapojit já (to už mi to začalo docházet).

Dovezla si ještě brožuru od tiskárny od které stratila instalační CDčko, tak jestli ji nestáhnu z netu ovladače, že se pro to v pátek zastaví. Zase jsem si řekl proč ne. Dlouho mi děkovala, pak mě podala ruku, přitáhla se ke mě a zřejmě mě chtěla dát pusu nebo co!!!! (zase mi je na blití) V tom jsem se odtáhl, řekl, že už musím jet, že ještě vezu jeden počítač zákazníkovi, že nemám čas… V autě se mi udělalo blivno…

No a dneska ráno jsem s manželkou přemýšlel jak se vymluvit z případného zapojení komplu u této zákaznice. Manželka je bystrá žena a tak rychle vymyslela ať tam pošlu bratra. Teď čekám na to až si zákaznice přijde pro cdčko, zabarikáduju se za pultem a budu držet své žaludeční šťávy, aby nevyšly ven…

Sdílením, nám pomůžeš... Díky
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on TumblrShare on VKShare on Yummly

Přidej komentář jako první k "Zápisník III. aneb jak mě balila 50ti letá zákaznice"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*


81 − 73 =